Souběžně s třetí reedicí prvotiny Toma Roba Smithe Dítě číslo 44 uvedl Knižní klub v květnu 2015 i druhé vydání pokračování trilogie z normalizačního Sovětského svazu pod názvem Utajovaný projev (The Secret Speech, 2009, česky 2011 a nyní). Překlad zůstal v rodině Hanzlíkových, tentokrát se jej ujala Ludmila Hanzlíková (román Dítě číslo 44 byl v režii Josefa Hanzlíka).

Toma Roba Smithe jsme si představili opravdu nedávno právě v recenzi Dítěte číslo 44. I druhá kniha ze série příběhů hrdiny Lva Děmidova prokazuje fascinující schopnost tohoto mladého autora, jenž rozhodně s popisovaným obdobím nepřišel do styku, vcítit se do atmosféry padesátých let minulého století, a to všechno navíc v zemi, jež je jeho domovině na hony vzdálena ve všech ohledech.

Utajovaný projev, podobně jako první kniha, začíná krátkým úvodem zasazeným celé roky před hlavní dějovou linii. Tentokrát se čtenáři seznámí nejen se Lvem Děmidovem coby novicem státní bezpečnosti, ale hlavně s několika postavami, jež budou pevnou rukou celý příběh posléze utvářet. Podobně jako u Dítěte číslo 44 byla pak hlavní dějová linie jednoznačně časově umístěna odkazem na Stalinovu smrt v říjnu 1952, i Utajovaný projev je jasně zarámován dvěma zásadními historickými událostmi. Tou první je pověstný Chruščovův projev v předjaří 1956, v němž se poprvé oficiální představitel strany a státu odvážil kritizovat předchozí stalinistickou éru, a tou druhou pak povstání proti režimu a sovětskému vlivu na událost v Maďarsku na přelomu října a listopadu téhož roku. Obě události jsou zároveň nejen kulisou, ale i spouštěčem dějových souvislostí celého románu. Jak je patrné, celý příběh s výjimkou úvodu tedy navazuje na události Dítěte číslo 44 s odstupem zhruba tří let. Lev i Raisa Děmidovovi pečují o adoptované sestry Zoju a Jelenu, jak nejlépe dovedou, přesto (a zřejmě pochopitelně) starší Zoja své trauma z popravy rodičů právě v Děmidovově přítomnosti nedokáže ani s odstupem času překonat. Její nenávist, plující v rodině jako ledovec skrývající svou mohutnost pod hladinou, je pak silou, již neváhají předchozí oběti Děmidovovy služby v řadách státní bezpečnosti využít proti němu. Kniha přináší to, co od ní Smithovi fanoušci očekávají, tedy napětí, spletité zápletky, nečekaný vývoj v dílčích situacích, ale i bezbřehou lidskou obětavost v kontrastu s obecně panujícím hyenismem té doby a místa.

Tom Rob Smith opět zpracoval svůj „domácí úkol“ na jedničku. Studium historických materiálů je pro něho již tradicí a nutno dodat, že bez jeho autorského citu by jen velice těžko, studium nestudium, mohla vzniknout kniha, jež je zároveň historicky věrná a k tomu ještě strhujícím způsobem čtivá, což  je vlastnost, jež převážné většině publikací snažících se o historickou faktičnost, co si budeme namlouvat, chybí.

Utajovaný projev je kniha, jež nutí k zamyšlení. Každého, kdo prožil přelom osmdesátých a devadesátých let a pád socialismu ve střední a východní Evropě, jistě zaujme líčení pozadí Maďarského povstání z doby o třiatřicet let dříve. S vysokou pravděpodobností se vynoří otázky typu „Je to s každou revolucí stejně?“, „Kdo doopravdy stál za vlnou, jež zbořila socialistický tábor před koncem minulého století?“ a konečně „Doopravdy jsme jen loutkami ve hře mocných?“. Protože paralela k Budapešti roku 1956 je nepřehlédnutelná. A hybatelé událostí té doby jsou dnes již známí.

Váháte ještě, o čem to tu píšu? Pak si vezměte svůj výtisk Utajovaného projevu od Toma Roba Smithe a pusťte se do četby. Odpověď  najdete, najdete však i mnoho nových otázek.

Související knihy

Smith, Tom Rob

Euromedia Group, 2015