Kniha Zmikund vs Huz s podtitulem Paralenňí žitovopisi, již čtvrtá kniha řady Opráski sčeskí historje, je dílem autora vystupujícího pod přezdívkou Jaz. Jaz dříve přispíval na humoristický web Vesjolyje Kartinki, původ jeho Oprásků lze však hledat na českém diskuzním serveru Okoun.cz. Na veřejnosti autor vystupuje s maskou Zmikunda a o jeho totožnosti kolují mezi čtenáři hotové legendy. Jedna z nich tvrdí, že Jaz studoval historii na Univezitě Karlově a nyní pracuje v Historickém ústavu Akademie věd ČR, ale sám autor uvedl, že pracuje v úplně jiném oboru než historii.

Titul Zmikund vs Huz vydalo v polovině roku 2015 nakladatelství Grada. Po otevření tohoto odkazu si můžete na našich stránkách přečíst recenzi na první publikaci ze série Opráski sčeskí historje.

Co jsou to vlastně Opráski? Jde o krátké komiksové příběhy o čtyřech oknech, vtipně zobrazující a glosující určitou historickou událost. Jak již napovídá název, Opráski sčeskí historje jsou psány podivnou zdeformovanou češtinou, která však není samoúčelná. Různé přesmyčky a zkomoleniny dávají vzniknout novým významům. Některé hlášky z Oprásků se dokonce čtenářům zalíbily natolik, že se staly součástí jejich běžné (nejen) internetové mluvy. Jde například o sousloví „Se stim smiř.“.

Nejnovější díl Oprásků se zřejmě nechal inspirovat letošním šestisetletým výročím upálení Mistra Jana Husa v rámci Kostnického koncilu. Hlavními postavami jsou totiž Mistr Jan Hus (v komiksu „Huz“) a Zikmund Lucemburský (zde „Zmikund“). Komiks vtipně komentuje nejen jejich individuální životy, ale rovněž jejich vzájemné střety. Dalšími postavami, na které může čtenář v knize narazit, jsou například Zikmundův bratr Václav IV. či slavný husitský bojovník Jan Žižka. Rovněž dojde na klíčové události té doby, kupříkladu na Čtyři pražské artikuly či papežské schizma.

Častokrát je komiksu vytýkáno, že kazí češtinu. Jak již bylo řečeno, toto „kažení“ není samoúčelné a novotvary, jež autor vytváří, jsou nositeli vtipu. V stripech není výjimkou, že nová slova vyjadřují situaci explicitněji než „stará“. Z jednotlivých příběhů je evidentní, že historie není pro autora žádnou novinkou. Čtenáři, kteří se v historii příliš neorientují, budou mít možná potíže některé vtipy pochopit. To však nepovažuji za slabinu knihy, naopak myslím, že mnoho čtenářů Opráski přivedou k tomu, že se o dějiny začnou zajímat hlouběji.

Stejně jako jazyk Oprásků je velmi specifická a originální i jejich výtvarná stránka. Proti tvrzení některých čtenářů, že kresba Oprásků je příšerná, lze namítnout, že vystihnout podobu osobnosti v několika tazích (ke všemu počítačovou myší) tak, aby byla na první pohled lehce identifikovatelná, je bezesporu velmi obtížné. A právě to se autorovi povedlo, proto já sama hodnotím kresbu Oprásků jako velmi zdařilou a vtipnou.

Publikaci Opráski sčeskí historje mohu doporučit čtenářům, kteří se chtějí pobavit a zároveň i trochu poučit, přičemž jim nevadí velmi osobitý styl knihy.

Zdroj obrázku: Jaz: Zmikund vs Huz. Paralenňí žitovopisi. Opráski sčeskí historje.

Související knihy

jaz

Grada, 2015