Nakladatelství Edice ČT, které od roku 2009 patří do mediální skupiny Albatros Media,  představilo 18. května 2015  svým nejen dětským čtenářům objemný svazek s názvem Večerníčkův pohádkový špalíček.

Edice ČT vznikla v roce 2006 jako útvar České televize s úmyslem vydávat knihy a DVD založené na tématech touto televizní společností vysílaných. Od podzimu roku 2009 ji, spolu s nakladatelstvími Plus a CooBoo, pod svá křídla převzalo nejstarší české nakladatelství Albatros. Na knižním poli má Edice ČT  za sebou do dnešního dne vydání více než sto třiceti publikací.

Objemná kniha Večerníčkův pohádkový špalíček vychází u příležitosti padesátého výročí uvedení večerních pohádek uváděných postavičkou Večerníčka, s jeho pověstnou papírovou čepicí a tenounkým dětským hláskem. Přes svůj nebývalý rozsah téměř čtyř set čtyřiceti stran, nedokáže publikace naneštěstí pojmout všechny pohádkové řady, jež v rámci Večerníčku dětští i dospělí diváci za těch padesát let od svého uvedení na televizních obrazovkách viděli, proto se autorský kolektiv editorky Jitky Saturkové pokusil vybrat alespoň vzorek z celé škály více než dvou set dvaceti jedinečných odvysílaných večerníčkových sérií reprezentovaný symbolickými padesáti komiksovými příběhy. Svou každodenní formou navázal pořad Večerníček na o dva roky dříve zahájené vysílání pod označením Stříbrné zrcátko, v jehož rámci představovala Česká televize srovnatelně pojaté pohádkové představení vždy v neděli večer. Stávající znělku pro nové pojetí připravili Radek Pilař a Antonín Bureš jako výtvarník a animátor, Ladislav Simon jako hudebník a konečně Václav Bedřich coby režisér až v roce 1965. Původní a dodnes slavné přání dobrého večera a dobré noci namluvil tehdy pětiletý Michal Citavý.

Sbírka není řazena chronologicky tak, jak se seriálové postavičky na, z počátku černobílých, obrazovkách střídaly, ale abecedně, což může být do jisté míry výhodou, pakliže dítko samo, či dospělý požádaný dítkem, hledají konkrétního hrdinu a znají správný název, pod jakým byl Českou televizí představen. Sestavu tedy uvádí Berta a UFO, následovaná Bobem a Bobkem, páně Chaloupkovými Brášky, Bubáky a Hastrmany, příběhem z cyklu Byla jedna koťata, Cestami formana Šejtročka či Dobrodužstvím na pasece. Dalšími zvolenými pohádkami jsou pak Doktor Animo, Chaloupka na vršku, Inspektor Fousek na stopě, Jája a Pája, Jak to chodí u Hrochů, Jak Ťuk a Bzuk nechtěli, aby pršelo, Káťa a Škubánek, Kosí bratři, Králík Fiala, Krkonošská pohádka, Krysáci, Kubula a Kuba Kubikula, Matylda, Maxipes Fík, další z páně Chaloupkových zvířecích Méďové, O chytré kmotře lišce, O Kubovi a Stázině, O loupežnickém synku Cipískovi, O loupežníku Rumcajsovi, O Makové panence, O raráši Mlíkovi, O skřítku Racochejlovi, Oštrozok, O zvířátkách pana Krbce, Podivuhodná cesta ježka Aladina, opět z dílny pana Chaloupky, Pohádky o mašinkách, Pohádky pro štěňátka, Pohádky z mechu a kapradí, Příběhy včelích medvídků, Princezna z kloboukových hor, Pruhovaní kamarádi, Pučálkovic Amina, Rákosníček a jeho rybník, Říkání o víle Amálce, Sněžný muž Hugo, Strašidla na Kulíkově, Štuclinka a Zachumlánek, Tarbíci, Vánoční koledy, Vynálezce Alva, Z deníku žáka III.B aneb Edudant a Francimor, Žížaláci a jako poslední Žofka a spol.

Po grafické stránce je kniha řešena tak, že původně kreslené večerníčky jsou prakticky v nezměněné formě, zatímco hrané či loutkové jsou do stejně komiksového provedení poskládány ze sérií fotografií, doplněných o typicky komiksové „bubliny“ s řečí a komentáři zvyšujícími srozumitelnost děje. Formát téměř velikosti A4 pak umožňuje dostatečné zvětšení jednotlivých dílků obrázkové stavebnice a zajišťuje dobrou čitelnost psaného slova.

Za jistý nedostatek pro čtenáře pamětníka považuji absenci dat prvního odvysílání toho kterého příběhu, případně krátký odstaveček o celé sérii, pod niž spadá. A ještě vítanější by jistě byla i statistika s uvedením počtu odvysílaných repríz. Domnívám se, že takové informace by publikaci, jejíž pořizovací cena není rozhodně nízká, dokázaly znatelným způsobem zhodnotit. Na druhou stranu, je pravdou, že vzhledem k výše zmíněnému omezenému počtu zástupců jednotlivých večerníčků, tedy padesátce z více než dvou set, by takové podrobnější informace jen zvyšovaly nevýhodu pro ty, na něž se nedostalo.

Jako naopak výraznou výhodu vnímám to, že i u večerníčků v knize zastoupených a přesto odvysílaných před rokem 1973, zvolil vydavatel plně barevnou formu, nikoli tu černobílou, na niž jsme byli právě do roku 1973 díky černobílému vysílání československé televize odkázáni. Pravda, takových zástupců je v knize jen pár, ale jsou zde.

Za zamyšlení by jistě stála i úvaha nad klíčem, podle něhož byli jednotliví zástupci do knihy vybírání. Dá se s jistým sebezapřením pochopit, že chybí zcela první z příběhů v rámci televizních večerníčků odvysílaných, tedy příhody robota Emila, byť jeho startovní pozice by měla mít svá privilegia, ale není mi tak docela srozumitelné, proč ve prospěch třeba trojího zastoupení zvířecích příběhů pana Chaloupky byla zanedbána třeba taková národní ikona, jakou jsou postavičky Spejbla a Hurvínka, případně zástupce kohokoli jiného, na koho se nedostalo.

Kniha i tak zcela jistě potěší nejednoho dospělého čtenáře, i když v ní převládají spíše soudobé příběhy nad těmi staršími. Ale zaručeně nejvhodnější volbou je pro děti těsně předškolního či raně školního věku. Přitažlivé a známé obrázky s jednoduchými texty psanými velkými tiskacími písmeny, jak bývá u komiksového žánru zvykem, jim přímo podstrkují možnost rozvíjet své čtenářské dovednosti nepozorovanou a nenásilnou formou. Tím se kruh uzavírá, protože i tato funkce Večerníčkova pohádkového špalíčku nakonec udělá největší radost rodičům, když děti po zhltnutí padesátého z vybraných Večerníčkových příběhů prokáží ve škole výrazné zlepšení právě v četbě. A vzhledem k tomu, že v době psaní této recenze právě do našich krajů dorazily letní prázdniny, je jakákoli četba, jež děti k sobě přitáhne, více než vítanou kratochvílí.

Související knihy

Edice České televize, 2015