V momentě, kdy se mi naskytla možnost napsat další recenzi pro Klub knihomolů, tentokrát na Květinovou kuchařku od Jany Vlkové, neváhala jsem ani minutu.

Jakmile se totiž jedná o novou publikaci vydanou v nakladatelství Smart Press, téměř vždy jde o sázku na jistotu V nakladatelství vyšly například mé oblíbené kuchařky BioAbecedář Hanky Zemanové, Biokuchařka, Menu podle Koko, Škoda nevařit či Vánoční kuchařka pro dceru.

Květinová kuchařka vás zaujme hned na první pohled. Musím konstatovat, že obálka knihy je více než zdařilá. Květinový design, barevnost a vyladěnost detailů není ovšem jen záležitostí obálky, ale prostupuje celou knihou, která je kromě fotografií obohacena také o krásné ilustrace.

Od Květinové kuchařky jsem očekávala především recepty, a byla jsem proto mile překvapená, že kniha není jen kuchařkou, ale současně i pečlivě sestaveným herbářem plným rad, tipů a triků.

Jako holka z vesnice, která již několik let bydlí ve velkoměstě, mě kniha donutila vrátit se zpátky ke kořenům a začít zase více objevovat taje přírody. Miluji květiny, byliny a různé rostliny, které nám příroda předkládá během (téměř) celého roku a s jedením květin jsem se již setkala – bylo to na jídelním festivalu ve Vídni před několika lety, kde slečny nabízely k prodeji pralinky zdobené kandovanými květy fialek, měsíčku, plátky růží a mnoha dalšími. Tenkrát mě byliny nadchly a já začala zjišťovat, které divoké „plevely“ a květy se dají přidávat do jídla. Vyzkoušela jsem medvědí česnek, lebedu, sedmikrásky, pampelišky a všechny tyto rostliny se staly mým každoročním obohacením jídelníčku, mimo to jsem od svého táty získala i recepty na přípravu domácích likérů (například na ořechovku, rybízové víno) a od mámy zas převzala lásku k bylinkám. S velkým nadšením stříhám její bylinné záhony a obohacuji své pokrmy čerstvou bazalkou, oregánem, levandulí, yzopem, mátou a dalšími.

Poté, co jsem poprvé prolistovala Květinovou kuchařku, zjistila jsem, jak malé povědomí o jedlých květinách a bylinách mám. Paní Vlková mi ukázala, že jíst se dá skoro vše, a to i rostliny, které by mě ani nenapadlo trhat. Věděli jste například, že se dá jíst kokoška pastuší tobolka, květy ovocných stromů, šeříkové květy, chrpa či jiřina? Já tedy ne.

Autorka začíná svou Květinovou kuchařku tím nejdůležitějším, to jest informacemi o tom, jak knihu používat, jak se bylinkami neotrávit, jak bylinky sbírat a zpracovávat, a také jaké účinky na vaše zdraví mohou byliny mít.

Kniha je rozdělena do čtyř částí podle období, v němž lze rostlinky sbírat (brzké jaro, pozdní jaro, horké léto a babí léto). Každá kapitola je tvořena herbářem typických a na lukách běžně dostupných českých bylin a nabízí informace, jakou část rostliny sbírat, kdy a kde roste, jak ji poznáte a jaké je její využití v kuchyni. Dozvíte se tak například, že z prvosenky se sbírají květy, které se mohou konzumovat celé a skvěle se jejich chuť doplňuje s chutí šlehačkové rolády, nebo že ze slunečnice se nejvíce ke konzumaci hodí mladá poupata, která se dají upravovat podobně jako srdíčka artyčoků nebo zelené fazolky.

Pro mne je kniha především inspirací a do konkrétních receptů jsem se zatím příliš nepouštěla. Využila jsem však rad týkajících se možného použití konkrétních bylin a zkusila jsem například použít yzop do zapečené zeleniny. Musím říci, že jsem doteď znala yzop jen v kombinaci s masem, ale se zeleninou je snad ještě lepší – nádherně pozvedne a provoní chuť zeleniny a dodá výslednému jídlu nový rozměr.

Kromě yzopu mě velice zaujal recept na červené ovoce v aspiku, které jsem využila při vytváření bezlepkového dezertu. Květy jsem zalila želatinou (z agaru) ochucenou cukrem a citronovou šťávou a na to jsem pokladla zralé a chutné nektarinky. Poslední vrstvu tvořily jáhly s rozinkami a vanilkovým pudingem. Nevěřila bych, že pár květů dokáže tak krásně ozdobit dezert, a určitě jimi nazdobím i letní narozeninové dorty.

Mimo to se mi na okně louhují broskové listy v bílém vínu. Výsledkem by, předpokládám, měl být výtečný broskvový likér. A jelikož je sezóna levandule právě na vrcholu, vyrobila jsem si levandulový cukr (třtinový cukr rozmixovaný s levandulovými květy) a rovněž jsem vyzkoušela přidat levandulové květy do tradiční bábovky. A jaký byl výsledek? Po prvním soustu jsem si připadala jako v sluncem zalité a levandulí provoněné Provance.

Komu bych kuchařku doporučila? Samozřejmě všem milovníkům květin, bylin a vaření, ale rovněž všem, kteří v kuchyni rádi experimentují, a také těm, kteří mají prostě jen rádi designově krásné kuchařky.

A pokud si nevíte rady, čím potěšit babičku, maminku, sestru či kamarádku, Květinová kuchařka bude zaručeně tím pravým dárkem, který rozzáří oči i srdce a obdarovaná se k němu bude často vracet.

Související knihy

Květinová kuchařka
Jedlé kvítí a býlí na vaření i zdobení

Vlková, Jana

Smart Press, 2015