Zvládnout svůj vlastní vnitřní život samozřejmě není snadné. Pro mnohé z nás je to dokonce ten nejobtížnější úkol. Stejně těžké je přesně posoudit, jak emoce jednoho člověka ovlivňují ostatní. Víme například o výkonném řediteli, který byl přesvědčen, že v něm ostatní vidí optimistického a spolehlivého muže. Jeho přímí podřízení nám ale sdělili, že jim jeho dobrá nálada připadá násilná, až přímo falešná, a jeho rozhodnutí nepředvídatelná.

Prvořadým úkolem lídra není nasadit si každý den na obličej masku. Vedoucí pracovník musí pohledem do vlastního nitra zjistit, jak jeho emoční vedení ovlivňuje nálady a počiny v celé organizaci, a poté tomu přizpůsobit své chování.Tím není řečeno, že vedoucí nemohou mít špatné dny či týdny – tomu se v životě nelze vyhnout. Výsledky výzkumu nevypovídají také nic o tom, že dobrá nálada musí být bujná nebo nepřetržitá – stačí, když je optimistická, upřímná a realistická. Nic však nemůže zpochybnit fakt, že v první řadě musí lídr dbát na to, jak jeho nálada a chování působí na okolí, a až potom přichází na řadu široká paleta dalších důležitých povinností.

Někdy musí člověkem zacloumat větší či menší trauma, aby se dokázal na svůj život pořádně podívat. Probuzení přichází třeba po infarktu, ztrátě milovaného člověka nebo světové katastrofě. Může ale být i důsledkem méně dramatické události, například odchodu dospělých dětí z domova nebo oslavy významných narozenin. V takových okamžicích se vyjasní priority a věci, které se před týdnem, včera nebo dokonce před několika minutami zdály důležité, jsou najednou nicotné.

„Emoční vedení je jiskrou, jež zažehává výkon společnosti a rozdmýchává požár úspěchu, nebo po sobě zanechává krajinu lehlou popelem. Takovou má nálada moc.“

USMĚJTE SE A SVĚT SE USMĚJE S VÁMI
Znáte tuhle otřepanou frázi? Není daleko od pravdy. Jak jsme si vysvětlili, nakažlivost nálady je skutečný neurologický jev, avšak ne všechny emoce se šíří stejně snadno. Jistě není překvapivé, že smích je nejnakažlivější z emočních projevů. Zaslechneme-li smích, je téměř nemožné nezasmát se nebo aspoň neusmát také. Určité otevřené obvody v mozku dokážou zachytit úsměv a smích a vyvolávají obdobnou odezvu. Vědci spekulují, že tento proces je v mozku naprogramován již odnepaměti, protože úsměv a smích měly moc upevňovat spojenectví, což pomohlo člověku jako druhu přežít.
Pro lídry, kteří se ujímají prvořadého úkolu zvládnout emoce vlastní i druhých, z toho vyplývá především toto: humor urychluje šíření optimistické atmosféry. Ovšem stejně jako v případě lídrova naladění obecně i humor musí rezonovat s kulturou a realitou celé organizace. Jinými slovy úsměv a smích jsou nakažlivé, pouze jsou-li upřímné a opravdové.
Nejrychleji se šíří nálada shora, protože vedoucímu věnuje pozornost každý. Emoční impulsy od něho přebírají všichni. Ani když není příliš na očích – kupříkladu výkonný ředitel, jenž pracuje za zavřenými dveřmi v nejhořejším patře –, ovlivňuje svým postojem přímé podřízené a řetězová reakce pak zachvátí nezadržitelně celou organizaci.

GYMNASTIKA MYSLI
Zamysleme se chvíli nad pozorností a nad tím, jak ji využíváme. Většina z nás si pravděpodobně odpoví „ne tak dobře, jak bych mohl“.
Pozornost je mentální sval. A jako každý jiný sval ji lze správně zvoleným cvičením posilovat. Soustředíme pozornost, uvědomíme si, že se myšlenky zatoulaly, vrátíme se k předmětu pozornosti a znovu se na něj soustředíme. Tento základní cvičební prvek se neustále opakuje. Je podstatou prakticky všech typů meditace, od meditace vnímavosti (bdělosti) po transcendentální meditaci. Kognitivní vědci na meditaci zbavenou všech nánosů víry a kosmologie, jež se na ni po staletí nabalily, pohlížejí jako na metodu přeučení navyklé pozornosti. A stejně jako cvičení v tělocvičně zvyšuje kondici v dalších oblastech života, tak i posilování pozornosti při meditaci prospívá ostatním mentálním procesům.

Několik desetiletí probíhající výzkum prokázal, že lidé, kteří meditují, se lépe soustředí na jakoukoli činnost. Nejnovější poznatky získané při zobrazovacích vyšetřeních mozku objasňují proč: meditace zpevňuje v prefrontální kůře okruh, jenž řídí pozornost. Jsou dva hlavní druhy zaměření pozornosti. Jednobodová znamená, že se rozptýlená pozornost neustále vrací zpět k jednomu bodu, zatímco všímavost (mindfulness) kultivuje schopnost vědomě si všímat všech obsahů své mysli. Cvičení jednobodového zaměření zlepšuje koncentraci, pocit klidu a schopnost rychlejšího zotavení z úzkosti a stresu. Všímavost neboli bdělá pozornost to obohacuje o pronikavé sebeuvědomění.

 

———————————————————–

 

Knihu Jak se stát skutečným lídrem vydalo nakladatelství Metafora.

---

Nakladatelství Metafora se zaměřuje především na světovou literaturu – motivační knihy, návody pro šikovné ruce, ale i detektivky. V roce 2012 začali vydávat novou, poutavou knižní řadu plnou neobyčejných odhalení: beletrizované životopisy.

Související knihy

Jak se stát skutečným lídrem
Proč hraje emoční inteligence tak důležitou roli?

Goleman, Daniel

Metafora, 2015