„Všechny musely prožívat pekelná muka,“ poznamenal Quinn. „Zvlášť ty poslední, které se dívaly, jak jejich kamarádky trpí a umírají.“
„Na každé si dal pořádně záležet,“ řekla Helen. „Měl spoustu času a chtěl si to pěkně užít.“
„Co Andria Bellová?“ zeptal se Quinn. „Proč ji mučil nejkrutěji a zabil jako poslední?“
„Protože ona byla tím důvodem, proč tam původně přišel.“
„A ten důvod?“
Helen se usmála a pokrčila špičatými rameny. „To bychom rádi věděli, že?“ Spustila ruce, vstala ze stolu a napřímila se, jako by se chystala házet trestné hody na koš. „Zastavila jsem se na patologii. Mluvila jsem s Niftem a viděla jsem fotky. Připadá ti, že se vrah nedozvěděl od Andrii všechno, co chtěl slyšet?“
„Domníváš se, že mu vyzradila i to, co nevěděla, že?“
„Ano. Do puntíku.“
„A pak ji přestal mučit?“
„Jistě. Dosáhl, čeho chtěl dosáhnout. Potom už nemělo smysl zdržovat se uprostřed všech usvědčujících důkazů.“
Quinn přemýšlel o otázce, kterou Helen nastolila. „Nemůžeme si být v ničem jistí,“ řekl. „Tipoval bych, že Andria zemřela v průběhu mučení, pravděpodobně spíš v důsledku šoku než ztráty krve. Ale to neznamená, že z ní vrah nedostal to, co chtěl. Možná chtěl mít jistotu, nebo ho prostě jen bavilo prodlužovat její umírání.“
„Co ti ale napovídají instinkty?“
Oba věděli, že je to mezi policisty opodstatněná otázka. A zvlášť v tomto stadiu vyšetřování.
„Myslím, že mu řekla všechno, co chtěl slyšet,“ odpověděl Quinn.
Helen se znovu opřela hýžděmi o hranu stolu a založila ruce na prsou. Quinn se přistihl, že přemýšlí, jestli bude mít na zadku vidět příčný otlak.
„Myslíš, že náš původní vrah DOA je stále naživu a tyhle vraždy spáchal on?“ zeptala se Helen.
„Odborníci tvrdili, že nehodu letadla nemohl nikdo přežít,“ připomněl jí Quinn.
„Na místě nehody se ale nenašly žádné lidské ostatky.“
„Stopy naznačovaly, že se o ně pravděpodobně postarala dravá zvěř.“ Zároveň mu ale na mysli vytanula svědkyně, o níž se zmiňovala Weaverová – Lettie Soho tvrdila, že muž, kterého viděla v hotelu Fairchild, lehce kulhal. Lehce. Možná.
„Co když vyskočil padákem?“ uvažovala Helen.
„Letadlo bylo příliš nízko a padák by byl vidět. Lékařská zpráva i soud prohlásili DOA za mrtvého v důsledku letecké nehody.“
„Jistě.“
„Byl to opatrný vrah,“ řekl Quinn. „Promýšlel věci dopředu. Měl alternativní plány.“ Sledoval, jak se Helen hryže zevnitř do tváře. „Možná tady máme plagiátora,“ dodal. „Tohle sis přála slyšet?“
„Hmm…“
„Co znamená to ‚hmm‘, Helen?“
„Všichni bychom si přáli, aby to byl plagiátor,“ řekla. „Všem by se ulevilo.“
„Kromě obětí,“ řekl Quinn. „Jestliže je náš vrah plagiátor, musel se z předchozích vražd dobře poučit. Ani původní vrah DOA by nemohl být brutálnější a sadističtější.“
Dívali se jeden na druhého a čekali, kdo to řekne jako první.
„Jistě, máš pravdu,“ promluvil Quinn. „Přejeme si, aby to byl plagiátor. A docela dobře to tak může být. Čím je vrah proslulejší, tím pravděpodobněji jej bude nějaký šílený zvrhlík napodobovat. Takhle ty zrůdy uvažují.“
„Někdy zapomínáme, že jsou to individuality,“ namítla Helen. „Ne vždy uvažují ve všech ohledech stejným způsobem.“
„Vraždy ustaly po letecké nehodě,“ poznamenal Quinn.
„Možná přechodně.“
„Možná přechodně,“ připustil.
Co jiného mu zbývalo.

———————————–

Prolistujte si ukázku!

Knihu Šílenství vydalo nakladatelství Domino.

Nakladatelství Domino vzniklo v roce 1997. Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se čtenářům snaží nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst. Už sedmnáct let vydává knihy mnoha žánrů a autory, kteří patří mezi světovou špičku.

Související knihy

Lutz, John

Domino, 2015