Rudolf Roden (1923–2015), rodák z pražské židovské rodiny, se roku 1942 přihlásil dobrovolně do transportu, aby mohl sdílet osud se svou budoucí ženou Evou. Nejprve se ocitli v Terezíně a poté ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Odtud Rudolf Roden unikl jen kvůli tomu, že byl při selekci vybrán na otrocké práce v Německu.

Na sklonku války přežil i pochod smrti. Ve svobodném Československu začal studovat medicínu na Karlově univerzitě, avšak po komunistickém puči v roce 1948 emigroval se svou ženou Evou do Kanady. Zde vystřídal rozmanitá povolání (rytec, masér, prodavač, číšník, asistent v nemocnici), a dostudoval medicínu. Roku 1956 si otevřel v Montrealu soukromou lékařskou praxi, později se orientoval na psychiatrii, kterou od roku 1978 přednášel na texaské státní univerzitě v Galvestonu. Soukromou psychiatrickou praxi provozoval v Montrealu až do pozdních let.

Společně se svou ženou vydali svědectví o svém takřka neuvěřitelném životním příběhu v době holocaustu, které česky vyšlo v roce 2007 pod názvem Životy ve vypůjčeném čase. Své vzpomínkové a esejistické knihy publikoval v Česku od roku 2003. Autorem nakladatelství Prostor se stal roku 2009 souborem esejistických črt Čtvereček rumby, poté následovala kniha Spolehni se! (2010), prozaický debut Mia (2011) a fejetonistické soubory Až po svatbě! (2012) a Někdo se přece vrátí (2013).

Zdroj foto: tisková zpráva nakladatelství Prostor