Ne, nezbláznila jsem se a nechci vás uvádět do problematiky tolik diskutované i u nás kvůli rušení kojeneckých ústavů. Mým cílem je vám představit co do pořadí poslední u nás vydanou knihu Monse Kallentofta (*1968), švédského vypravěče kriminálních příběhů, který za své dílo již posbíral nejednu literární cenu a hlavně si získal přízeň čtenářů po celém světě. Dalo by se říci, že je švédským Joem Nesbøm. Šestý příběh z cyklu kriminálních případů Malin Forsové se jmenuje Vodní andělé, vydalo jej nakladatelství Host počátkem tohoto roku a chronologicky navazuje na Páté roční období.

Malin jako abstinující alkoholička neprožívá zrovna šťastné období svého života – dcera Tove se jí na internátní škole odcizuje a přítel Peter s ní chce za každou cenu počít dítě, což po předchozím zranění dělohy není tak jednoduché. V rodinném domě je nalezen zastřelený manželský pár Adergrenových ve vaně a jediné, co v domě chybí, je jejich pětiletá dcerka Ella. Adoptovali ji z Vietnamu, stejně jako Malinina kamarádka, soudní lékařka Karin, svoji malou Tess. Osamělou stopou by mohl být schovaný pevný disk, který ovšem chrání heslo.

Kde je Ella? Najdou ji  vyděšenou někde v okolí domu? Nebo ji vrah vzal s sebou? Jaké je pozadí zakázaných adopcí dětí z Asie? Otázky se rojí a Malin hnána předtuchou a přízraky Andergrenových touží najít pravdu, která ji dovede k Elle. Sama však musí bojovat se svojí pravdou, což ji stojí všechny morální síly a útěchu tak hledá opět na dně sklenky. Jestli však podlehne démonu alkoholu, případ nevyřeší…

Zápletka děje postavená na falešném nároku na dítě je velmi zajímavá a nadmíru aktuální. Adopce dětí z třetího světa, které jim mají dát právo na šťastný život v západním světě, jsou opravdu hitem. Stačí se podívat na exponované páry či jedince například v Americe. Jenže Mons Kallentoft jde do hloubky problému a odhaluje pravdu tak nemilosrdnou, že se čtenáři obavou svírá srdce. Příběh je zcela jistě fiktivní, přesto možná až děsivě pravděpodobný a uvěřitelný. Pro jedny je dítě pokladem, pro druhé obchodním artiklem. Myšlenka „a child for a pig“ hrozivě rezonuje celým příběhem a alarmuje čtenáře, aby se zastavil a zamyslel, co je vlastně správné.

Ve světě plném úplatků, kdy zbrojařský průmysl bohatne díky neštěstí obyčejných lidí a člověk se stává prodejním zbožím, vyznívá poselství příběhu více než varovně. Na druhou stranu se román Vodní andělé dá vnímat pouze i jen jako další z řady detektivních příběhů, další z vražd, které důvtipní kriminalisté vyřeší. I toto vnímání je možné, ale nutně ochuzující. Pochopitelně záleží na čtenáři samém, na kolik se nechá Kallentoftovým příběhem zasáhnout.

Saab, uvažuje Malin, když se blíží k továrně.
Tenhle podnik je pochybnou chloubou města.
Zbraňové systémy, bomby, které trhají na kusy děti v Súdánu, Afgánistánu, Iráku a kdovíkde ještě, všude tam, kde se děti připletou do cesty cílům dospělých.
Tohle město stojí na rozervaných dětských tělech, pomyslí si Malin a stydí se za hrdost mnoha lidí na tradici Saabu, na to, jaké vyrábí stíhačky.
Draken.
Viggen.
Gripen.
K čemu si obyvatelé Linköpingu myslí, že tahle letadla a jejich technické vymoženosti asi tak slouží?  (str. 69)

Byl to můj první případ Malin Forsové, který jsem četla, a musím říct, že se jím Mons Kallentoft zařadil mezi mé oblíbené severské autory, po bok Joa Nesbøho a Camily Läckbergové. Styl jeho psaní je však diametrálně odlišný a velice osobitý. Až jsem měla pocit, že Kallentoft je básník, který jen z přetlaku inspirace formuje své myšlenky do díla tak prozaického, jako je detektivka. Některé pasáže knihy na mne dýchaly ponurou atmosféru éterické lyriky, jiné zase překypovaly dějem. A do toho vstupovaly promluvy duchů zemřelých adresované jak Malin, tak malé Elle…

Pokud jste ještě nečetli žádný z příběhů Malin Forsové, jakými jsou Jarní mrtví, Letní smrt, Podzimní vražda, Zimní oběť a Páté období, pak určitě neváhejte a začtěte se do Vodních andělů, kteří vás jistě na svých neklidných vlnách unesou.

Související knihy

Kallentoft, Mons

Host, 2015