První setkání se sarkastickým bývalým detektivem Lincolnem Rhymem, který kvůli úrazu skončil na invalidním vozíku, prožili čtenáři v knize Sběratel kostí. Následovalo dalších devět případů, respektive devět románů, v nichž americký spisovatel Jeffery Deaver mimo jiné rozvíjel vztah Rhymea s jeho kolegyní a partnerkou policistkou Amelií Sachsovou.

Série si postupně získávala více a více fanoušků. Deaver udělal s každou knihou krok vpřed. Přinášel promyšlenější zápletky, nečekané zvraty i strhující tempo vyprávění. Občas mu sice uklouzla noha a některé motivy pachatelů se mohly zdát až příliš přitažené za vlasy. Klady však vždy převážily nad negativy a čtenáři ve výsledku dostali kvalitní detektivku. Nejinak je tomu i u novinky pojmenované Sběratel kůží, kterou loni v říjnu vydalo nakladatelství Domino.

Jak už název Deaverova momentálně nejmladšího knižního přírůstku napovídá, děj románu se jistým způsobem vrací tam, kde Lincolnova práce začala, tedy ke Sběrateli kostí. Pachatel, jenž řádí v ulicích New Yorku a svým obětem vytváří tetování pomocí velmi silného jedu, se totiž inspiroval právě u Rhymeova prvního případu. Vysílá tím vyšetřovatelskému týmu nějaký vzkaz? Nebo jde jen o výplod choré mysli asociálního maniaka? Na tyto otázky a mnoho dalších musí detektivova geniální mysl nalézt odpověď.

Návrat ke kořenům se však neodehrává pouze v dějové lince. Jeffery Deaver vsadil na to, co mají fanoušci jeho knih nejraději – vyšetřování ve stylu seriálu Kriminálka Las Vegas, psychopatického vraha, kousavé poznámky hlavního hrdiny, obraty v ději o tři sta šedesát stupňů, díky čemuž se občas čtenáři zamotá hlava jako na řetízkovém kolotoči. Autor v podstatě neopouští schéma, které se prolíná všemi Lincolnovými příběhy. Někdo by takový přístup mohl označit za lenost, jiný ale může argumentovat tím, že právě tohle u Deaverových knih očekává a je na to zvyklý.

Spisovatel ve Sběrateli kůží ukazuje, jak moc po vypravěčské stránce vyspěl. Párkrát jsem si říkal, že některý z motivů se už zdá nepravděpodobný a že to autor nemůže myslet vážně. jakmile však došlo na vysvětlování, musel jsem uznat, že tak by to opravdu fungovat mohlo.

Deavar se také naučil, jak pracovat s čtenářovou psychologií. Důležité informace mu poskytuje v přesně odměřených dávkách, takže dokáže perfektně napnout jeho zvědavost tak, že by se na ni dalo vydrnkat pár akordů.

Gradace stoupá strmě nahoru. Napětí narůstá od prvních stránek a skončí až po zaklapnutí přečteného románu. Jedinou nevýhodou Sběratele kůží tak zůstává pouze fakt, že se člověk do knihy až příliš snadno začte. Čas pak zběsile letí vpřed, a pokud román otevřete v dopravním prostředku, hrozí, že přejedete cílovou stanici.

Sběratel kůží je povinností pro všechny Deaverovy příznivce. Užijí si ji rovněž milovníci detektivního žánru, které může nadchnout především harmonická kombinace geniálního vyšetřovatele, jenž si v mnohém nezadá se Sherlockem Holmesem, a nejmodernějších forenzních metod.

Přestože většina knih s Lincolnem Rhymem v hlavní roli na sebe přímo nenavazuje, v tomto případě bude pro lepší čtenářský zážitek vhodnější znalost předchozích dílů.

Související knihy

Deaver, Jeffery

Domino, 2014