Středoškolské lásky jen tak autory neomrzí, a tak se v knihkupectvích stále objevují nové knihy, jejichž hrdinové stojí na prahu dospělosti. Nejinak je tomu v románu Papírová města od amerického spisovatele Johna Greena.

Green si získal obdiv fanoušků už svými předchozími tituly Hledání Aljašky a Hvězdy nám nepřály, které u nás společně s Papírovými městy publikovalo nakladatelství Knižní klub. O tom, že Greenovy knihy jsou v kurzu, svědčí i fakt, že stejně jako Hvězdy nám nepřály, jejichž filmová adaptace měla premiéru loni v červnu, se svého snímku dočkají i Papírová města, která by měla být ke zhlédnutí v kinech letos v létě.

Quentin Jacobsen byl vždycky spíš klukem respektujícím pravidla než milovníkem velkých dobrodružství. Většinu volného času tráví hraním počítačových her se svými dvěma kamarády Benem a Radarem a už odmalička tajně sní o své sousedce a spolužačce Margo Rothové Spiegelmanové. Tato nekorunovaná královna školy je proslulá svou nespoutanou, svobodomyslnou povahou, pro kterou je mezi všemi oblíbená.

Už několik let patří Quentin do jiného světa než Margo, o to více ho překvapí, když mu třiadvacet dní před koncem školy v noci zaklepe na okno a přizve ho ke svému do jedenácti bodů rozdělenému plánu pomsty. Během této noční jízdy si Quentin uvědomí, že se už dlouho tak dobře nebavil, ale je mu jasné, že hlavním důvodem nejsou jen lumpárny, které spolu provádějí, ale její přítomnost. Poté, co se ráno rozejdou, si začne Quentin namlouvat, že díky této noci by se mohl jejich vztah změnit, avšak Margo se už ve škole neukáže. Jediné, co po ní v Orlandu zbylo, je pár stop, jež však na první pohled nikam nevedou…

Tolik lidí. Je snadné zapomenout, jak plný lidí je svět, a každý z nich představitelný a neustále chybně představovaný. (str. 239)

Ve srovnání s dvěma předchozími romány nejsou Papírová města zaměřena na smrtelné nemoci a umírání, ale vypovídají o neutuchající vytrvalosti a o lásce, kvůli které jste ochotni udělat téměř cokoliv. Green je však pořád Green, a tak žádný pohádkový „happy end“ nečekejte.

Autor dopřál hlavnímu hrdinovi až neuvěřitelnou proměnu, kdy se z pohodlného kluka, který má rád své jisté, stane odvážný milovník odhodlaný vytrvat a zachránit dívku svých snů před možným fatálním rozhodnutím.

Čím více se však Quentin snaží Margo přiblížit a najít ji, tím více si uvědomuje, že Margo z jeho představ neexistuje a nikdy vlastně ani neexistovala. Každý z jeho přátel včetně jeho si vysnili svou vlastní verzi Margo Rothové Spiegelmanové, avšak tu opravdovou z nich nikdo ve skutečnosti neznal. Také začíná rozumět jejím metaforám o provázcích a papírových městech.

Právě metafora papírových měst a papírových lidí, je pro mně tím nejzajímavějším na celé knize. Ve své podstatě se nejedná o ničím převratný, originální pohled na lidský život, ale spíš o pěknou metaforu něčeho, čehož si je většina lidí vědoma a občas to jen potřebuje připomenout.

John Green patří k nejopěvovanějším autorům současnosti, a tak jsem tak trochu čekala, že mi Papírová města vyrazí dech. I když se jedná o dobře napsaný román se zajímavou zápletkou, nevidím na něm nic neobvyklého. Spíš naopak mám pocit, že už jsem podobný příběh slyšela mnohokrát. Pokud však máte rádi Greenův velmi čtivý styl a hledáte něco odpočinkového, jsou Papírová města pro vás tím pravým. Tentokrát pravděpodobně nebudete slzet dojetím a snad se párkrát i zasmějete, ale možná vám v mysli zůstane jedna důležitá myšlenka – že stejně, jak je těžké opustit vše, na čem vám kdy záleželo, je stejně osvobozující odejít, a nechat všechny křivdy, nepochopení a bolest daleko za sebou.

Související knihy

Green, John

Euromedia Group, 2014