Autorem knihy Oběšenec, opatřené podtitulem Středověký příběh zázraku, paměti a kolonialismu, je Robert Bartlett. Robert Bartlett je profesorem středověkých dějin na St. Andrews University v Severní Karolíně. Zaměřuje se především na sociální a kulturní dějiny střední a západní Evropy v 11.–14. století. Jeho nejvýznamnější knihou je Zrození Evropy: Dobytí, kolonizace a kulturní změna v letech 950–1350, kde se zabývá proměnou karolinské společnosti ve svět, jehož podstatou byly vazalské a poddanské vztahy se svými rituály a regionálními zvyklostmi. Českého území se autor dotýká ve své srovnávací studii o božích soudech. V posledních letech se Bartlett pokouší o nový antropologický výklad středověkých zázraků. Titul Oběšenec vydalo roku 2014 nakladatelství Argo ve své edici Každodenní život.

Jak již bylo výše napsáno, Bartlett se v posledních letech v rámci svého bádání věnuje především novému výkladu středověkých zázraků. Jeho nejnovější u nás vydaná kniha není v tomto ohledu výjimkou. Jako ústřední osobu ke svému zkoumání si historik vybral Velšana Viléma Cragha, jenž byl odsouzen k smrti oběšením za údajnou několikanásobnou vraždu. Popravou však Vilémův život neskončil, z nějakého důvodu nezemřel, což bylo pokládáno za zázrak, který se měl udát dílem herefordského biskupa Tomáše z Cantilupe.

Tomáš z Cantilupe byl později kanonizován a právě díky tomu se nám dochovalo mnoho pramenů, ze kterých můžeme v rámci možností (velkou překážkou jsou mezery v našich znalostech o daném období a rozpory ve výpovědích) celý příběh zrekonstruovat. Svědci z různých sociálních vrstev vzpomínali na okolnosti vražedníkova oživení a do svého výkladu vložili i zmínky o vztazích na pohraničním velšském území. Celá záležitost se tak stává zároveň svědectvím o podmanění Walesu Angličany.

Esejistická kniha Oběšenec sice není velká rozsahem (práce po odečtení poznámkového aparátu, rejstříku a obrazové přílohy čítá něco málo přes sto stran), je však velmi přínosná pro rozšíření našich znalostí sociálních dějin. Autor pečlivě rozebral výpovědi očitých svědků a přihlédl i k jejich sociálnímu původu, přičemž bral v úvahu fakt, že svědectví byla učiněna před soudem a byla tedy do jisté míry ovlivněna otázkami, které byly svědkům kladeny.

Mikrohistorická práce Roberta Bartletta je velmi důkladným průhledem do mysli středověkého člověka. Autor se snaží co nejlépe a nejhlouběji pochopit středověk takový, jaký jej viděli lidé, kteří v této době žili. Ve své práci se stihl zaobírat například i tím, jaké míry svědci ve svých výpovědích používali, jak vnímali čas a jak projevovali emoce. Pohlíží do minulosti jednotlivých účastníků a dává jejich osoby a výpovědi do souvislostí s důležitými událostmi tohoto období (například proces s templáři nebo nepokoje za vlády Eduarda II.).

Knihu rozhodně doporučuji všem čtenářům, majícím zájem dovědět se něco více o životě středověkého člověka. Díky hodnotným informacím poskytuje titul jakýsi úvod do středověkých dějin, což by mohli ocenit především studenti historie a příbuzných oborů.

Související knihy

Bartlett, Robert

Argo, 2014