Na druhou stranu: co když je ten kluk opravdový psychopat? S nožem? Nebo škrtič? Jeho pronikavé oči tomu každopádně nasvědčovaly. A pak ta nedávná vražda – nějakou holku zabili ve sklepě v SoHo.

Jenom tak. Zatraceně, já to snad…

Vtom se Samantha bezděčně zachechtala.

Chlap v kotníkových botách se objevil celý. Byl to vypasený stařík v obleku a se šňůrkou místo kravaty. Turista z Dallasu nebo Houstonu. Letmo na ni pohlédl, nepřítomně kývl na pozdrav a vstoupil na pánskou toaletu.

Samantha se otočila zpět ke dveřím s písmenem W.

No tak, holka. Prokristapána. Opravuješ si tam snad ten svůj štětkovitý mejkap? Nebo jsi právě vyblila svůj čtvrtý koktejl? Samantha vzala ještě jednou za kliku, aby připomněla neohleduplné návštěvnici, že tu není sama.

Dveře se otevřely.

Zatraceně, pomyslela si Samantha. Takže bylo celou dobu odemčeno? Nejspíš jsem před chvílí nějak špatně vzala za kliku.

Ty jseš ale blbá. Samantha vstoupila dovnitř, rozsvítila a nechala za sebou zaklapnout dveře.

V tu chvíli za sebou uviděla muže. Měl na sobě kombinézu a kulicha. A jediným hbitým pohybem zamkl dveře.

Ach, ježíšiježíšiježíši…

Měl popálený obličej! Vlastně ne, měl ho spíš pokřivený – zmačkaný pod latexovou kuklou, průhlednou, ale žlutou. A na rukou měl gumové rukavice stejné barvy. Mezi jejich koncem a začátkem rukávu mu byl na levé paži vidět kousek červeného tetování. Nějaký hmyz s klepety, ostnatýma nohama a lidskýma očima.

„Ááááá, ne, ne, ne…“

Samantha se rychle otočila a hmátla po dveřích, ale on k ní přiskočil a paží jí objal prsa. Vzápětí ucítila ostrou bolest, jak jí píchl něco do krku.

Začala kopat a křičet, ale on jí přitiskl na ústa tlustou látku, která veškeré zvuky ztišila.

V tom okamžiku si všimla malých dvířek naproti toaletě – měřila zhruba půl metru na metr a ústila do temnoty. Tunel nebo průchod za nimi zřejmě vedl do ještě hlubšího sklepení pod restaurací.

„Prosím,“ zamumlala, ale přes roubík to vůbec nebylo slyšet.

Začala být bezvládná a unavená. A vlastně už se ani nebála. Jenže pak jí to došlo: ten bodanec do krku. Zřejmě dostala nějakou injekci. Než Samanthu zcela přemohl spánek, cítila, jak sklouzává na podlahu a nechává se vléct blíž a blíž k černému průlezu.

Cítila teplo, cítila, jak jí po noze stéká cosi teplého – látka, kterou jí útočník vpravil do těla, totiž začínala působit a tlumila její strach i schopnost kontroly.

„Ne,“ zašeptala Samantha.

A uslyšela v uchu hlas: „Ano.“ To slovo znělo velmi dlouze, jako by ho snad ani nepronesl útočník, ale hmyz na jeho paži.

Nakladatelství Domino vzniklo v roce 1997. Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se čtenářům snaží nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst.

Související knihy

Deaver, Jeffery

Domino, 2014