V srdci mám zase holobyt

Exuperymenty
Melancholické básně o ztracených a nalezených láskách jsou jako stvořené pro dlouhé podzimní a zimní večery.

Není to ještě ani rok, co se na pultech knihkupectví objevila drobná básnická sbírka Retoperspektiva ostříleného autora Josefa Pepsona Snětivého, a již se čtenářům dostává do rukou další svazeček jeho poezie, tentokrát nazvaný Exupérymenty.

Této nové sbírce dominuje téma lásky a partnerských vztahů, které prostupuje celou autorovou básnickou tvorbou a výrazně se projevuje i v jeho tvorbě prozaické. Podobně jako v předchozích sbírkách si Snětivý i nyní bolestně uvědomuje nestálost milostných poblouznění, ale zároveň vnímá jejich krásu a s lehkou melancholií oživuje vzpomínky na ženy, které dávno odešly. A přestože se v jeho básních objevuje celá řada rozličných vztahů od těch, které skončily ještě dříve, než vůbec začaly, až po takové, do nichž se za dlouhá léta spokojenosti vplížila nuda, zdá se, jako by všechny byly stejně významné a jejich konec stejně bolestivý. V každém vzplanutí citů či vášní Snětivý nachází specifické kouzlo, které však mizí stejně rychle, jako se objevilo. A právě tato nezadržitelnost výjimečného okamžiku, která autora znepokojuje i okouzluje, je ukryta v příbězích většiny básní sbírky.

Exupérymenty však nejsou jen melancholickým ohlédnutím za ztracenými láskami. Vedle posmutnělého tónu se v nich objevují i záblesky ironie, s níž Snětivý pohlíží na ženy a jejich méně obdivuhodné vlastnosti, ale také sám na sebe a své básnické dílo. Humor, který v předchozí sbírce tvořil protiváhu autorově typické zádumčivosti, se v nové knížce stal ostřejším a jízlivějším, stále však funguje jako vhodné osvěžení jinak chmurněji laděných básní.

Ve srovnání s předcházející básnickou sbírkou Retroperspektivy (recenze zde) se však v Exupérymentech objevuje výrazně menší množství slovních hříček, což je důvodem, proč nová Snětivého knížka působí o něco méně nápaditě. Najdeme v ní sice několik překvapivých slovních obratů, například při zmínce o růžích, které Slunce uvádí do rozpuků, nebo o včelijaké louce, jazykové bohatosti Retroperspektivy však ani tak nedosahuje. A vzhledem k tomu, že lexikální invence je jednou ze Snětivého nejsilnějších stránek a výrazně jej odlišuje od většiny ostatních básníků, je škoda, že jí v nejnovější sbírce nebylo věnováno více prostoru.

I přesto je však sbírka Exupérymenty, která vyšla v nakladatelství Čas, příjemným čtením, které dýchá posmutnělou podzimní náladou a dotýká se časté lidské zkušenosti se zradou milované osoby či vyprcháním citů. A díky své procítěnosti a otevřenosti si mezi čtenáři poezie jistě získá řadu příznivců.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeExupérymenty

Snětivý, Josef Pepson

Čas, 2014

Napsat komentář