Ženy a jejich adventní věnce

zeny-ktere-nosi-adventove-vence
Bezstarostný život plný slastí se pro Petra změní, když zjistí, že jeho exmanželka Marta i jeho současná přítelkyně, náruživá Karolína, pletou adventní věnce. Zdánlivě nedůležitá věc, ale co když tato podobnost není tím jediným, co ženy spojuje?

 

Čtyřicátník Petr se navzdory vášnivému vztahu s nádhernou a neukojitelnou Karolínou, které říká lvisexuálka, toulá tak svobodně, že občas skončí v posteli své exmanželky Marty, jindy zase v dobře ukryté lesní ulici před vilou, za jejímiž okny se možná rozhoduje o jeho dalším osudu. Naivně se domnívá, že jeho partnerka nic neví a že slzy, jimiž ho ve chvílích vrcholné slasti zkrápí, vyvolává jen její nezvladatelná rozkoš. Ano: Karolína, zhmotněný sen všech bláhových mužů, opravdu žije pro tyhle intimní momenty. Ale plakat přece může také nad svým milovaným – už dopředu…

Svět Petrových „jistot“ se otřese ve chvíli, kdy zjistí, že jak jeho bývalá, tak i současná partnerka pletou adventní věnce. Dost možná spolu. A ukrývají v nich stříbrné jehlice.
Jeho vztah s Martou skončil nehezky. Dopadne stejně i ten s Karolínou jen proto, že jejich jehlice jsou identické?
Platí v životě a v erotice logika matematických implikací?
A platí v životě a v erotice vůbec nějaká logika?

Petr si příliš pozdě uvědomuje, že i zlatovlasá diva v bílém sexy kostýmku, pevně svírající volant stříbrného jeepu, může být černou Madonou. Dlouho se nechal rozmazlovat a utvrzovat v přesvědčení, že tuhle Bohyni ovládá, než poznal, že je tomu naopak. Že ho zdánlivě bezbranná a vášní zmítaná kráska dokáže nechat zničit hned dvojím způsobem – jednak rukou profesionála, jednak tíhou vzpomínek na život s ní a vyhlídkou na živoření po jejím odchodu.
A že cena, kterou bude muset zaplatit, aby se takovému trestu vyhnul, je vysoká až k nepřežití…

 

Ukázka z knihy

Petr nechtěl nic vidět. Ale za víčky mu kroužily zrádné víry.
Hučení v uších zesílilo.
Otevřel oči a podíval se na stůl.
Ležel na něm adventní věnec.
Krásný kousek. Nikdy nic takového neviděl.
Jeho půvab neumenšovala ani umělost. Jinak by přece nevydržel až do adventu. Vzal ho do ruky a prohlížel ho ze všech stran. Byl mnohem hezčí než ten, kterým se mu pochlubila teta Gertruda v nákupním centru. Už jeho velikost byla impozantní. Z absence svíček poznal i Petr, jenž takové ozdoby ignoroval, že je určen k zavěšení na dveře. Věnec byl opravdu krásný. To ale přece nemohlo být důvodem k dlouhému a soustředěnému přemýšlení nad ním.
Vtíral se mu pocit, jako by tento artefakt neměl jen dekorativní funkci, ale jako by byl nápovědou… Ovšem k jaké otázce? Nebo snad symbolem… Ale čeho? Marně se obviňoval ze zhovadilosti, marně si vštěpoval přesvědčení, že má v rukou jen precizně odvedený rukodělný výrobek, jenž bude o první adventní neděli pověšen na dveře, a pokud ho v jejich ne zcela bezpečném činžáku někdo neukradne, což se nedá zcela vyloučit, o Vánocích ho zase sejme a uloží někam, kde nebude překážet a odkud ho vysvobodí až napřesrok.

Pokračujte ve čtení ukázky!

 

Ženy, které rozdávají adventní věnce

zeny-ktere-nosi-adventove-vence

Autor: Josef Pepson Snětlivý

Vydalo: nakladatelství Čas
Počet stran: 240
Vazba: vázaná
Formát: 115×164 mm
ISBN: 978-80-7475-047-2

 

Knihu Ženy, které rozdávají adventní věnce vydalo nakladatelství Čas

 

O autorovi

Josef Pepson Snětivý (1973) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, ale jeho celoživotní vášní je hudba, které se věnuje coby saxofonista, klávesista, zpěvák, skladatel a textař – v současnosti zejména sólově. Po třicítce se obrátil také k literatuře a dosud publikoval román Piercing na duši (2008), novely Každý král je sám (2006), Hlava plná čertů (2007), Ženy s krátkými nehty (2010), Adventní prsten – v triptychu Tři vánoční dárky (2011, s H. M. Körnerovou a A. Stainforthem) a Ženy, které rozdávají adventní věnce (2014), povídkové sbírky Dopisy v nevratných lahvích (2009) a Samolásky a soulásky (2011), básnické sbírky Z deště pod opak (2012), Retroperspektiva (2013) a Exupérymenty (2014) a leporelo Zvířátka ze ZOO (2013, ilustrace L. Procházková).
Svou náklonnost k fotbalu zúročil v knihách Deník malého fotbalisty (2008, 2010), Český fotbal – radost jen po kapkách… (2009, se Z. Čechem), Český fotbal 2012 (2012, s J. Káninským) a Tomáš Řepka: Neuhýbám! (2014), na níž se podílel coby spoluautor.
Z angličtiny přeložil pohádkový příběh Charlotte Brontëové Hledání štěstí (2010) a vampýrskou novelu Josepha Sheridana Le Fanu Carmilla (2011), kterou také převyprávěl, ze slovenštiny román Jany Pronské Slané prokletí (2013).
Miluje hudbu, literaturu, výtvarné umění, architektonické památky, historii, sport a v neposlední řadě ženy na všechny způsoby.
(Zdroj informací: nakladatelství Čas)


Nakladatelství ČAS si do štítu vetklo heslo „Kniha je ženského rodu“. Rádi bychom totiž vydávali hlavně kvalitní beletrii stvořenou ženským perem a určenou ženským očím a srdcím, ovšem samozřejmě nejen jim. V současnosti naplňujeme tyto ediční řady: Příběhy nejen pro ženy, Erotika, Osobnosti, hudba, film, Pro děti a jejich rodiče, Poezie, Literatura faktu a Ostatní. České i překladové tituly vydáváme s pečlivou redakční úpravou a v kvalitním grafickém zpracování. Knihy, vznikající pod vedením nakladatele, spisovatele a hudebníka Josefa „Pepsona“ Snětivého, naleznete na webu nakladatelství.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŽeny, které rozdávají adventní věnce
Příběh o černé Madoně se zlatými vlasy a stříbrným jeepem

Snětlivý, "Pepson" Josef

Čas, 2014

Napsat komentář