S mírným zpožděním oproti původnímu plánovanému datu vyšla na sklonku září 2014 v nakladatelství Labyrint pozoruhodná publikace Shauna Tana Pravidla léta (Rules of Summer, 2013). Překladu krátkého textu se ujal Ondřej Kavalír.

Shaun Tan je australský výtvarník, spisovatel a v neposlední řadě i filmový tvůrce, jenž se narodil v australském Perthu právě před čtyřiceti lety, tedy v roce 1974. Přestože v dětství inklinoval psaním povídek spíše ke spisovatelské kariéře, v pubertě se nakonec našel jako zručný kreslíř a výtvarník. V oboru Anglické literatury a výtvarného umění pak promoval v roce 1995 na Západoaustralské univerzitě. Ve své tvorbě se výrazně vyhranil v oblasti, již on sám nazývá grafický román. Kromě tištěné tvorby je pak kupříkladu spolurežisérem Oskarem oceněného krátkometrážního filmu Ztracená věc (The Lost Thing, 2010, ocenění 2011).

Kniha Pravidla léta je typickým zástupcem Tanova grafického románu. Jedná se o příběh dvou chlapců vyprávěný převážně velkoformátovými ilustracemi (kniha má nestandardní, skoro čtvercový formát o straně téměř třiceti centimetrů). Jak sám výraz grafický román naznačuje, kniha není ani tak založena na textu, jehož je zde jen několik prostých vět vyjadřujících různá, často podivná, pravidla, ale spíše na původních olejomalbách, jež příběh vyprávějí s dramatičností možná i nevystižitelnou prostými slovy. Autor se netají svým názorem, že ačkoli je možné nabídnout čtenáři výklad a tvůrcův pohled na věc, je vždy lepší, když čtenář rozporuje předloženou koncepci a vytváří si vlastní představy, výklad i formulace. Dobrá práce, jak Shaun Tan tvrdí, si zaslouží určitou dávku autonomie a nevyžaduje od tvůrce žádná prohlášení o záměrech, žádná další vysvětlení úvodní ani závěrečná. Výklad autora je podle něho zbytečně přeceňován, brán příliš vážně, zatímco právě svoboda publika vyložit si vše po svém by měla být na prvním místě, ať už se jedná o jakýkoli typ umění.

Příběh Pravidel léta vznikal do svého prvního oficiálního vydání v roce 2013 v rozmezí několika let. Přesně v duchu autorových slov o svobodě výkladu, hlavní dvě postavy (byť Tan přiznává, že inspiraci čerpal ze svého vztahu k vlastnímu staršímu bratrovi) byly někdy jen dvěma kamarády, jindy šlo o pubescentní či dokonce dospělé osoby, někdy dokonce i o hrdiny rozdílného pohlaví. Jedna z verzí knihy byla blízká komiksovému příběhu ve větším rozsahu než finální vydání na padesáti stranách, zatímco jiná z verzí se nakonec rozpadla do více příběhů, z nichž jeden vyústil i v samostatnou knihu Příběhy z konce předměstí (Tales from Outer Suburbia, 2008, česky Kniha Zlín 2011). Finální verzi ale nakonec Shaun Tan převzal z jedné z prvních variant a přiklonil se ke krátké sadě obrázků představující dvě osoby v podivných situacích a uvedených obrovským, hrozivým, červeným králíkem a prvním z pravidel: „Nikdy nenechávat jednu červenou ponožku na prádelní šňůře“.

Přesně v souladu s Tanovým přáním ponechme výklad knihy na fantazii, zkušenostech a momentální náladě každého ze zájemců o tuto fascinující publikaci. Kniha není vyhraněna vůči věku čtenářů, ale bylo by určitě chybou považovat ji za čistě dětskou, ačkoli její hlavní hrdinové takovou představu mohou na první pohled evokovat. Naopak, forma i autorův záměr přímo volají po širokém publiku a dá se poměrně úspěšně předpokládat, že si každý, kdo knihu vezme do rukou, vytvoří svoji vlastní verzi jak po dějové, tak po emoční stránce.

Shaun Tanova Pravidla léta jsou nepochybně dílem, které volá po opakovaném studiu a které díky své jedinečnosti neskončí na dně krabice na zapomenuté knihy kdesi na půdě u dědečka a babičky.

Související knihy

Tan, Shaun

Labyrint, 2014