Editor David Baldacci ke vzniku této povídky poznamenává:

„Steve přišel s neurčitým nápadem na něco v Jižní Americe, konkrétně v povodí Amazonky. Jim se té myšlenky chopil a napsal první náčrt celé povídky. Steve jeho koncept přepracoval a vylepšil a Jim mu vtiskl finální podobu.
Výsledkem je zobrazení tří hodin ze života Graye Pierce a Cottona Maloneho. Na říčním člunu uprostřed pustiny. A všechno se seběhne strašně rychle. Pro tyhle dva docela typické.“

—–

„Zdá se, že došlo k politováníhodnému selhání v komunikaci mezi agenturami. Trenéři vyslali do pole dva střední útočníky.“

„Nic nového pod sluncem. Co kdybych se vrátil do Buenos Aires? Zvládneš to tady sám, ne?“

Pierce pochopil skutečný význam narážky. „Máš tam holku?“

„To teda mám.“

Lodí otřásla exploze. Výbuch na zádi zvedl trup z vody a srazil oba muže na stěnu kajuty. Pierce dopadl na cosi tvrdého, ale udržel zbraň v ruce. Rachot dozněl a po celém plavidle se rozlehly výkřiky.

Říční výletní loď se naklonila na pravobok.

„Tohle není dobré,“ utrousil Malone, když se oba postavili.

„To mi povídej.“

Plavidlo se dál naklánělo na pravou stranu, jasný důkaz, že trup nabíral vodu. Za prosklenými balkonovými dveřmi se vznášel mrak černého kouře a stoupal k obloze.

Na lodi vypukl požár.

Za dveřmi kajuty zaduněly kroky a vzápětí střela z brokovnice vyrvala západku zámku z dřevěného uložení a dveře se prudce otevřely. Pierce a Malone namířili pistole k oblaku kouře na prahu. Dovnitř se vřítili dva muži v paravojenských uniformách, obličeje zakryté černými šátky. Jeden držel brokovnici, druhý útočnou pušku. Pierce vypálil na chlapa s dvouhlavňovkou, Malone zlikvidoval toho druhého.

„Zajímavé,“ prohodil Cotton, když Pierce rychle zkontroloval chodbičku a potvrdil, že střelci byli jen dva. „Zdá se, že nejsme sami, kdo chce ten Traskův jed získat. Mimochodem, našel jsi ho?“

Zavrtěl hlavou. „Stihl jsem prohledat jen půlku apartmánu. Ale nemělo by trvat dlouho…“

Nedaleko práskl výstřel.

Pierce se zaposlouchal. „Přišlo to z jídelny.“

„Útočníci jdou přímo po Traskovi,“ poznamenal Malone. „Může mít ty lahvičky u sebe.“

Tato možnost byla celkem reálná a Pierce už ji vzal v úvahu. Proto také nechtěl zanechat žádné stopy, že někdo v kajutě něco hledal. Kdyby neuspěl, zbytečně by Traska varoval a on by se měl tím víc na pozoru.

„Dokonči pátrání tady na místě a já se postarám o Traska,“ navrhl Malone.

Neměl na vybranou. Události se valily jako lavina a byly zcela nečekané. Právník neprávník, Pierce potřeboval pomoc.

„Dobře.“

Ukázka je z knihy Tváří v tvář, kterou vydalo nakladatelství Domino.

Nakladatelství Domino vzniklo v roce 1997. Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se čtenářům snaží nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst.

Související knihy

Baldacci, David

Domino, 2014