Nositel Oscara a student Kurta Vonneguta Jr.

John Winslow Irving, narozený 2. března 1942 v Exeteru ve Spojených státech amerických, je nejen významným spisovatelem, ale i držitelem Oscara. Jeho román s názvem Pravidla moštárny z roku 1985, jenž byl o čtrnáct let později zfilmován režisérem Lassem Hallströmem, získal celkem sedm nominací na Oscara. Dva z nich proměnil ve skutečnost. Sám si v tomto filmu zahrál i malou roli, ve které ztvárnil přednostu stanice.

V roce 2001 se Irving stal členem Americké akademie pro umění a literaturu.

Ke své kariéře spisovatele nakročil ve chvíli, kdy se v Iowě přihlásil do kurzu tvůrčího psaní, kde studoval po boku budoucích literárních velikánů, jakým byli například Gail Goodwin nebo John Casey. Jedním z jeho učitelů se dokonce stal Kurt Vonnegut Jr. Následně studoval na univerzitě v Pittsburghu, odkud však odešel. Absolvoval až na univerzitě v New Hampshire.

Znásilnění, pak kariéra zápasníka

Po studiích se stal profesorem anglické literatury 19. století na massachusettské univerzitě. Volný čas vyplňoval psaním, ale jeho první tři knihy moc úspěchu nesklidily. Ovšem jeho čtvrtá práce s názvem Svět podle Garpa ho vynesla až na samý vrchol slávy.

Kromě psaní měl ještě jednu vášeň, a tím bylo zápasnictví. Během své spisovatelské dráhy působil dvacet let i jako profesionální zápasník. Chtěl ale stále víc, a tak to nakonec dotáhl až na post rozhodčího a později i trenéra. Svou zálibu, jak jistě jeho příznivci vědí, dává najevo i ve všech svých románech.

Ale nejen zápasnická kariéra se odráží v jeho románech. Ve své knize Dokud tě nenajdu se také nechal inspirovat událostmi ze svého života. Tentokrát však nešlo o nic příjemného, ale právě naopak. V jedenácti letech byl totiž sexuálně zneužitý starší ženou.

Dosud bylo do češtiny přeloženo čtrnáct románů. Jeho zatím naposledy vydaným v České republice se stala kniha s názvem Poslední noc na klikaté řece. Mezi jeho další díla patří například jeho autobiografie nesoucí název Imaginární přítelkyně, román Syn cirkusu nebo Pokus o záchranu Čuňáka Sneeda.

Svět podle Garpa

T. S. Garp, hlavní postava příběhu, se narodil známé feministce Jenny Fieldsové, která muže z duše nenáviděla. Když však pracovala jako zdravotní sestra, seznámila se s umírajícím letcem Garpem a přímo v nemocnici s ním zplodila syna. Ostatní muže odmítala a stala se zatvrzelou obhájkyní ženských práv, na což v pozdějším věku doplatila.

Její syn Garp, aby získal dívku, kterou miluje, se chce stát spisovatelem. Jeho vyvolená si totiž touží vzít jen a pouze spisovatele. Když se ale nakonec vezmou, není jejich manželství příliš šťastné. Žena ho podvádí a on trpí přehnanou úzkostí. Po několika neúspěšných pokusech o spisovatelskou činnost se sice stane slavným, ale v rodinných vztazích mu štěstí nepřeje. Přijde o syna, jeho druhý syn přijde o oko a nakonec zemře i jeho matka.

Garpův složitý život, ve kterém ho stíhá jedna osudová událost za druhou, sdílejí statisíce čtenářů po celém světě. Dojemný příběh odehrávající se v druhé polovině minulého století se řadí na seznam nejlépe napsaných románů dvacátého století. Kdo Svět podle Garpa nečetl, nemůže se považovat za správného knihomola.

Svět podle Garpa, Hotel New Hampshire, Simon Birch, Dveře v podlaze a již zmíněné Pravidla moštárny. Všechny tyto jeho knihy byly zfilmovány a dosáhly velkého diváckého úspěchu. Už jen díky samotným hercům jako je Robin Williams, Jodie Foster, Tobey Maguire, Kim Basinger nebo Charlize Theron, kteří si Irvingovy postavy rádi zahráli.

Zdroj: spisovatele.cz
john-irving.com
Svět podle Garpa (2008)

Foto: commons.wikimedia.org, autor: Mariusz Kubik, Wikipedia