Odpovědi na tvoje otázky jsou nádherný náměty na povídky. Kdybych měl čas, pustím se do nich, ale teoreticky to zevšeobecňovat, to se zdráhám nebo ostýchám, protože na to nemám.

Kdy se vám naposledy stalo, že jste drželi v ruce krásnou knihu? Krásnou nejen svým obsahem, ale taky obalem. Tak poslouchejte, budu vám o jedné takové vyprávět…

Mladá fronta se může pochlubit svým novým literárním potomkem, který očaruje vzhledem a stejně tak obsahem. Jedná se o knihu rozhovorů Karla Hvížďaly s Arnoštem Lustigem. Už tato samotná dvě jména jsou zárukou skvělého čtenářského zážitku. A v tomto případě došlo ke spojení natolik dokonalému, že se to projevilo i na celkově svěží vizáži knihy.

Maličká žluťoučká knížka s Lustigovou fotografií na obalu. A co víc – stránky knihy jsou do jedné žluté. Sytě žluté. Ta barva skoro až bije do očí a nenechá vás vydechnout. Těm z vás, kteří nemají tušení, proč zrovna žlutá, poodhalím roušku tajemství, jež se za tím vším skrývá. Žlutá jako barva Davidovy hvězdy, a tedy jako barva Židů, má signalizovat a zdůrazňovat židovství, které se nese celou knihou. Zdůvodnění je víc než jednoduché. Arnošt Lustig jakožto Žid měl život po léta druhé světové války „mírně“ znevýhodněn. Na příkaz nacistů putoval po několika koncentračních táborech a jen zázrakem se vrátil živý a zdravý.

Rozhovor se spisovatelem se odehrával v létě minulého roku v restauraci hotelu Union v Praze a byl oběma protagonisty již dlouho plánován. Nakonec se tito vytížení mužové přecijen usadili za společný stůl s účelem nahrát rozhovor. O to větší perličkou je, že Lustig nedávno oslavil své osmdesáté čtvrté narozeniny. Když si ale přečteme alespoň kousek jeho životopisu, přestaneme se divit, že tento postarší pán je stále schopný psát, vydávat knihy a k tomu všemu ještě dávat i rozhovory. Život ho naučil mnohému a jistě také zocelil. Lustig není jedním z těch, kteří by jen tak propluli světem bez problému. Jeho židovská krev mu hned na počátku bytí zapříčinila problém poměrně zásadní. A ostatně tento válečný zážitek ho ovlivňoval a stále ovlivňuje v jeho neutuchající tvorbě.

Asi by také bylo záhodno osvětlit záhadný název knihy – Tachles, Lustig totiž nezní zrovna typicky česky. No, a znova se nacházíme u židovství. Židovský jazyk nazývaný jidiš je právě tím tajuplným jazykem, který tituluje knihu rozhovorů. Přeložíme-li si slovo tachles do češtiny, zjistíme, že by se dalo lehce přeložit jako „k věci“. Kniha by tudíž mohla nosit český ekvivalent: K věci, Lustigu.

Co se týče samotných rozhovorů, jsou vyvážené, tazatel se snaží čtenáři ukázat Lustiga ze všech stran a ve všech jeho životních polohách. Společně se baví o válce, o jejich příčinách i následcích. Lustig se také vyjadřuje k současné politické situaci u nás, a protože strávil jakousi nezanedbatelnou část svého života v emigraci, také hodně srovnává. Mluví otevřeně a stejně jako ve všech svých rozhovorech se dostane i na tematiku erotického vztahu muže a ženy. Přijde také řeč na jeho velmi dobrého přítele, který již nežije, Otu Pavla. Mimo jiné o tomto svém blízkém kamarádovi a známém spisovateli letos napsal knihu nesoucí název Okamžiky s Otou Pavlem.

Tachles, Lustig se tedy v žádném případě nedá označit za dílo monotematické. Čtenáři může jeho přečtení přinést mnoho zajímavých zjištění nejen o Lustigovi a jeho životě. Je to navíc i kniha plná mravokárného poučení a tak trochu didaktická. Což dokazuje i apel na čtenáře ve formě žlutých stránek. Nezalekněte se proto otevřít tuhle knihu, ale naopak se do ní zahryzněte. Uvidíte, že zážitek je to opravdu hluboký.

Související knihy

Karel Hvížďala

Mladá fronta