Vladimír Plešinger, Na střeše Afriky

Kebre Negast není psán v amharštině, nýbrž v semitském jazyce ge-ez,používaném v historickém Aksumu a potom v době dominance amharštiny už jenom v křesťanské liturgii. Přepis textů v ge-ez do moderních jazyků klade překážky v reprodukci samohlásek, takže v současné historické a populární literatuře Kebre může být i Kebra, Negast má další verze Nagast a Negest, a Menelik bývá i Menilekem.

Od biblického textu se etiopský epos odchyluje především v tom, že královna ze Sáby se nevracela z Izraele jako panna, neboť byla svedena Šalamounem, a následně v tom, že měla se Šalamounem syna. Nebylo to však tak jednoduché, jak se může zdát na první pohled.

Šalamoun mohl mít kteroukoliv ženu, na niž se podíval. Jako macho byl svého druhu rekordman: měl prý čtyři sta „královen“ a šest set konkubín. Ale Makeda ho odmítala – ne snad, že by a priori nechtěla, ale její kralování mělo svá pravidla. Šalamoun ovšem nebyl jen moudrý. Když šlo o ženy, nescházela mu rafinovaná vychytralost. Alespoň podle Kebre Negast. Stojí za to přeložit si pár odstavců z 29. a 30. kapitoly eposu, líčících, jak dosáhl svého.

Nejprve si oba dopřáli bohatou hostinu, a potom jí navrhl, aby si odpočinula.

A ona mu řekla: „Přísahej mi při svém Bohovi, Bohovi Izraele, že si mě nevezmeš silou. Neboť já jsem podle zákona mužů panna, a kdybych byla svedena, obrátila by se má cesta zpátky v cestu smutku, trápení a trýzně.“

A Šalamoun jí řekl: „Přísahám, že si tě nevezmu násilím, ale ty musíš přísahat, že ani ty si násilím nevezmeš cokoliv z mého domu.“ A královna se tomu zasmála a řekla: „Jak ty, moudrý muž, můžeš mluvit jako blázen? Měla bych ukrást nebo odnést z domu králova něco, co mi král nedal? Nemysli si, že jsem přišla v touze po bohatství. Vždyť mé vlastní království je stejně bohaté jako tvoje, a proč bych si přála něco, co už mám? Přijela jsem jenom kvůli tvé moudrosti.“ A on jí přísahal a ona jemu také.

A král šel k posteli na jedné straně místnosti a sluhové připravili postel pro ni na druhé straně. A Šalamoun řekl mladému sluhovi: „Naplň nádobu vodou, vedle dej hrnek a postav ho sem před očima královny.“ Mluvil k sluhovi jiným jazykem, jemuž královna nerozuměla, a poslal sluhu spát. A sám král jenom předstíral, že spí. Jeho dům byl osvětlený jako za dne, protože ve své moudrosti nechal dát na strop zářící perly, které byly jako slunce, měsíc a hvězdy.

A královna trochu spala. A pak se vzbudila a měla ústa suchá žízní, protože Šalamoun jí dal jídlo, po němž je každý žíznivý. Zvedla se a potichu přistoupila k nádobě a zvedla hrnek, aby se napila vody. A Šalamoun uchopil její ruku dřív, než se mohla napít, a řekl jí: „Proč nedodržuješ přísahu, že si nevezmeš silou nic z mého domu?“ A ona se zalekla: „Je přísaha porušena tím, že piju vodu?“ A král jí řekl: „Můžeš najít pod oblohou něco, co je lepší než voda?“ A královna řekla: „ Zhřešila jsem sama proti sobě, a ty už nejsi vázán přísahou. Ale nech mě zahnat mou žízeň.“ A on jí dovolil pít, a když se napila, vnutil jí svoji vůli a spali spolu.

 ———————————————————————————————————

O autorovi:

Vladimír Plešinger (*1938) od mládí časopisecky publikoval jak v odborném, tak v literárním tisku. Po prvních větších cestách se soustředil na populárně zeměpisnou publicistiku, a později na psaní knih. Své knihy nazývá „pobytopisy“, protože vycházejí nikoliv z turistických nebo expedičních cest, nýbrž z delších pobytů v jednotlivých zemích. Všechny jeho dosavadní knihy měly příznivý ohlas a obdržely v rámci žánru významné ceny. Dílo Kniha Konga bylo oceněno jako nejlepší česká kniha literatury faktu za rok 2007 cenou E. E. Kische. V současné době žije v Praze a nepřestává pracovat jak ve svém oboru, tak v psaní nové knihy.

Knihu Na střeše Afriky vydalo nakladatelství Jota

Související knihy

Na střeše Afriky
Habeší za války, Etiopií v míru

Plešinger, Vladimír

Jota, 2012