Kulturně historická studie Gévaudanské nestvůry aneb zrod bestie, kterou roku 2014 vydalo nakladatelství Argo, je dílem amerického autora Jay M. Smitha, historika a specialisty na raně novověkou Francii, především na sedmnácté a osmnácté století. Jay M. Smith působí jako profesor na Univerzitě v Severní Karolíně v Chapel Hill. Ve svých publikacích se zaobírá především obdobím starého režimu ve Francii, konkrétně absolutismem, francouzskou aristokracií, dobovým patriotismem a myšlením. Kromě knihy o bestiích z Gévaudanu, která se stala autoritativním textem v odborném prostředí, je autorem knihy Nový pohled na šlechtu: vlastenecký národ ve Francii 19. století a monografie Francouzská šlechta v 18. století.

V listopadu roku 1764 šokovaly Francii brutální vraždy venkovských obyvatel Francouzského středohoří, jejichž oběťmi byly desítky žen a dětí (šlo celkem o více než sto mrtvých a desítky zraněných). Vrahem byla neznámá bestie či skupina bestií (spekuluje se však například i o maskovaném člověku nebo o obrovském psu v brnění), které napadaly bezmocné oběti většinou tehdy, když hnaly dobytek na pastvu.

Rok před prvním napadením člověka neznámou bestií skončila sedmiletá válka a utichl tak neustálý tok informací, zásobující místní noviny a způsobující tak jejich rozvoj a zisk. Novináři potřebovali novou senzaci, a gévaudanská bestie tak přišla jako na zavolanou. Ačkoli v té době padlo za oběť francouzským vlkům přes tisíc lidí ročně, tisk udělal z bestie z Gévaudanu téměř okamžitě celebritu.

S ohledem na velkou publicitu se bestií začal zabývat i samotný král, jenž dal povolat ty nejlepší lovce, aby netvora ulovili a ukončili tak jeho řádění. Lovci však příliš loveckého talentu neprokázali a svůj neúspěch se snažili ospravedlnit nadpřirozenými schopnostmi bestie. Tak jí začala být přisuzována například neprůstřelnost nebo schopnost uhranout lovce pohledem.

Jay M. Smith se nezaobírá ani tak pravou identitou bestie, jako otázkou proč a jakým způsobem se z bestie zrodila tak děsivá legenda. Sleduje vliv tisku na tuto kauzu a postoje obyvatel kraje i celé Francie k vražedným útokům. Do této sféry spadá například i odraz gévaudanské bestie v literatuře, filmu a výtvarném umění. Celý tento obsah autor zasazuje do dějinného rámce, tedy do období těsně po válkách o rakouské dědictví a po sedmileté válce.

Kniha Gévaudanské nestvůry je sice odbornou literaturou se všemi formalitami, jako je například obsáhlý poznámkový aparát a jmenný rejstřík, avšak fakt, že se zabývá dosud nevyřešenou děsivou záhadou, jí dodává nádech atraktivity pro odbornou literaturu ojedinělý. Navíc je psána velmi čtivým stylem, proměňujícím i suchá dějinná fakta v zajímavé čtení. Dobová vyobrazení bestie, která text doprovázejí, podněcují čtenářovu fantasii a umožňují mu udělat si obrázek o tom, jak si tehdejší obyvatelé bestii představovali.

Titul doporučuji čtenářům zajímajícím se o dějinné záhady a o kulturní dějiny. Nicméně ani ti, kteří si obvykle s odbornou literaturou příliš nerozumí, nebudou díky poutavému vyprávěcímu stylu zklamáni.

Související knihy

Smith, Jay M.

Argo, 2014