Dračím světem se šíří nebezpečná epidemie. Draci mohou onemocnět, a někteří na zákeřnou nemoc i umírají. Pokud je tato nebezpečná nákaza nezahubí, stanou se z nich tak zvaní standarti, tedy lidi. Tím pádem přijdou o možnost proměny zpět v draky. Nemoc je už ale nepřipraví o život. Což je velmi těžké pro standarty, kteří již v životě zakusili dračí let a poté jsou této výjimečné možnosti zbaveni.

Hlavní hrdina Nicolas, medik unesený ze středověké Prahy, se dostane do dračího světa. V neznámé zemi, která není jeho domovem, pomáhá pečovat o nakažené v nemocnici. Míchá nápoje a masti, chystá obklady, podává nemocným léky na utišení bolesti, tak, jak ho to učili ve škole. Sedává u umírajících. Jelikož má dobré srdce, raduje se, kdykoli se někdo uzdraví. Polovina nemocných bohužel umírá.

Nicolas měl nemoc již za sebou. Samozřejmě, že i on se jí mohl nakazit. Avšak prodělal ji hned v počátku svého působení v nemocnici a její průběh byl naštěstí lehký. Neztrácel vědomí ani neblouznil, nemoc u něj trvala pouhé tři dny.

Vzhledem k tomu, že Nicolas pochází z doby starší, než je dračí svět, udivuje ho pokrok, s nímž se setkává. Nové je pro něj například i elektrické světlo. Nic takového doma, ve svém světě neviděl, a napoprvé ho zabliknutí a náhlá záře vyděsí.

Nicolas se v dračím světě zamiluje do dračí standartky Anie. Jejich lásku doprovází řada problémů. Největší potíže zažívají při žádosti o povolení sňatku. Nicolas – člověk unesený Ury (Urové byli Nicolasovi páni) z Onoho světa  –  a dračice, vinou nemoci standartka.V dračím světě nebývá takovýto sňatek obvyklý, proto s ním nepočítali ani v zákonech a vyhláškách…

Velmi pečlivě jsou v knize vykresleny charaktery jednotlivých postav a hlavně rozdíly mezi pravými draky, standarty a lidmi. Každá skupina má své rysy a vlastnosti, kterými se odlišuje. Praví draci se uzdravují velmi rychle – jeden den vypadají na umření, druhý den již skáčou z postelí. Standarti se více podobají lidem – po ústupu nemoci ještě nějakou dobu nejsou zcela v pořádku a plouží se jako stíny.

Kniha Dračí mor je obohacena nádhernými ilustracemi Janiny Strnadové. Obrázky postav i draků jsou černobílé a váží se vždy k událostem, o kterých je v knize řeč. Zapůsobily na mne víc než samotný děj knihy.

Průběh děje mi připadá příliš těžkopádný a rozvláčný. Nehořela jsem zkrátka nedočkavostí nad tím, jak se bude na následujících stranách vyvíjet. Myslím, že žánr sci-fi má své specifické čtenáře, které kniha určitě osloví.

Ukázka z knihy

Nicolasovi už z toho běhání po úřadech šla hlava kolem. Aok/Charo ho povzbuzoval a poskytoval mu tolik volna, kolik potřeboval, ale on nechtěl zanedbávat ani práci v nemocnici, a tak večer – nebo ráno po noční – končil oblečený a v botách na lůžku nahoře nad pokojem nemocných; pokud ho Ania nezula a nesvlékla. Zpočátku chodila všude s ním, ale Nicolas viděl, jak ji vyčerpává vykládat pořád dokola, že nemoc z ní udělala standartku, takže vůbec nesejde na tom, jakého partnera si vybere, a tak ji raději nechával doma.

Související knihy

Rečková, Jana

Straky na vrbě, 2011