Už z pohledu na obálku knihy Deborah McKinleyové je čtenáři jasné, že se bude jednat o příběh plný dopisů. Někoho tato forma nadchne, protože jejím důsledkem je většinou to, že obsah svižně ubíhá. Jiného trochu vyděsí představa, že půjde o další romantické klišé, kterých přečetl již spoustu. Tentokrát se ale nemusíte ničeho bát. Rendez-vous v Paříži je neotřele příjemným čtením.
Kniha Deborah McKinleyové je vyprávěním o životě dvou osob, spisovatele Jacka Coopera a Evy Petwortové. Osoby obou hrdinů po většinu knihy nespojuje nic jiného než dopisy. Překvapivé ale je, že to jsou dopisy o jídle. Ze začátku je vlastně trochu nepochopitelné, proč si ti dva dopisují, jelikož jejich psaní nezapadá do děje knihy, dalo by se dokonce říci, že působí spíše rušivě. A přitom vše začalo tím, že Eva pochálila Jackovi jeho poslední dílo, zejména ji zaujala scéna, v níž Harry Gordon pojídá šťavnatou broskev a při tom mu šťáva z plodu stříká na manžetu košile. Řekněte sami, popisovali byste zrovna tuto situaci, kdybyste psali svému oblíbenému autorovi?
Jack Cooper je americký spisovatel, který se ocitá v určitém životním mezníku. Odešla od něho druhá žena, která si navíc našla přítelkyni, a Jack se musí s touto situací nějak vyrovnat. Velkou oporou je mu přítel Dex, který ho zásobuje pivem (později poučeně už českým) a také spoustou rad. Seznamuje ho se svou kamarádkou Adrienne, atraktivní fotografkou, se kterou se Jack posléze stýká. Přesto není spokojený, velkou překážkou je také skutečnost, že nemůže psát. Nějak neví, jakým směrem postrčit svou oblíbenou postavu dál.
Eva žije na anglickém venkově. Její život je úzce spjat se vzpomínkou na její matku, se kterou neměla dobrý vztah. Popravdě byl velmi složitý. Zato její dcera Izzy babičku milovala a naopak má díky tomu komplikovaný vztah k Evě. Ta se rozhodla konečně bojovat se svými strachy a úzkostnými stavy, o kterých věděla do té doby jen její domácí pomocnice a přítelkyně Gwen. Izzy má před svatbou a setkává se svým otcem Simonem, který má již dlouho jinou rodinu. A tak se Eva musí postupně vypořádat i s tím, že se její bývalý muž opět v pozměněné roli vrací do jejího života.
Evu i Jacka spojují jen jejich dopisy. Nepravidelná korespondence o vaření a jídle. Teprve později proniká do jejich psaní i jejich skutečný život. Jejich radosti, obavy i očekávání. A taky Jackova nabídka na společné setkání v Paříži. Čtenář je konečně rád, že kniha začíná odpovídat skutečnému světu. Na druhou stranu to, že se autorka nesoustředí jen na dopisy hlavních hrdinů, ale spíše na jejich osobní životy, knize přidává na originalitě i na celkově příjemném dojmu. Dějem tak čtenář proplouvá nenásilně, bez pro danou formu obvyklého klišé.
„Je to sedmnáct dní. Z těchto sedmnácti dní jsem strávil osm v Kalifornii, přesněji v Los Angeles, s přítelem. Je to můj starý kamarád, ale je mladší než já, v každém ohledu, a zdá se, že je na prahu velkého úspěchu. Trochu mu závidím. Dovezl jsem si pomeranče a zamýšlím z nich udělat marmeládu. Bude to pěkná vzpomínka, něco zlatého a rozjasňujícího s jemným podtónem hořkosti. Problém je, že nevím, jak to udělat. A vsadil bych celou pomerančovou farmu na to, že ty to víš. A doufám, že mi to řekneš.
Jack“
„Milý Jacku,
každá kuchařská kniha obsahuje recept na marmeládu. Není mezi nimi moc rozdílů, ačkoliv jako se vším, a s vařením obzvláště, musíš mít nejprve pocit, že to zvládneš, a pak tomu ještě vtisknout osobní pečeť. Dávám přednost krájení ovoce místo mačkání a občas nahradím bílý cukr třtinovým. Myslím, že to by se Ti líbilo. Je to silnější chuť. Jakoby více mužská.
Eva“ (str. 89)
Jen o nemnoha knihách lze říci to, co o Rendez-vous v Paříži, totiž, že se s postupným čtením stávají čím dál tím lepšími. Možná je to tím, že už jste odhalili všechna tajemná zákoutí postav a znáte je jako své boty. Možná je to tím, že i přes tuto skutečnost vás vždy překvapí. Nechovají se tak, jak byste očekávali, ale stále tak, aby nenarušily plynoucí dějovou linii. Pravděpodobně je to i věkem hlavních postav, protože už se nejedná o žádné mladíky a slečny, ale o vyzrálé osobnosti kolem padesáti let.
Kniha Rendez-vous v Paříži, vydaná nakladatelstvím Fortuna Libri, vás asi ničím výrazně nepřekvapí, zároveň ale ani nezklame. Snadno se stane příjemným oddychovým čtením na letní dovolenou, na kterou bych ho určitě doporučila. A jestli se Jack s Evou v Paříži nakonec potkají? To se dozvíte až na samém konci příběhu.
Související knihy
Rendez-vous v PařížiMcKinlayová, Deborah
Fortuna Libri, 2014
Zdá se mi to nemastné neslané, přesně jak píšete, nenadchne neurazí. Další z mnoha dovolenkových oddychovek pro vypnutí mozku:)